ZAKÁZANÝ TANEC ANEB VÁŠEŇ NENÍ DOVOLENA
... složitá a zajímavá cesta perského neboli íránského tance
sepsala 3.8.2021 Tereza Šírín Štojdlová ©
Když v roce 1979 přišla do Íránu, kdysi známému jako Perská říše, revoluce, byl v rámci politicko-společenských změn a náboženství zakázán tanec a taneční kluby. V Íránu existuje mnoho tanců podle provincií, kterých je 31, s rozličnými druhy kostýmů ve všech barvách a stylech a také další kulturní zvyky, jídlo i kultura se významně liší! Dnes je součástí íránské kultury i tance kurdský, ázerbajdžánský, afghánský, qashqai, dervišské víření a další tance přesto je jeho cesta stále složitá a trnitá.
Tanec se stal z nutnosti tedy na mnoho let undergroundovou záležitostí, kde si ho lidé tajně vyučovali v menší míře dál nebo v rodinných kruzích. Postupem času bylo povoleno, aby ženy vystupovaly pro ženy a pořádání výuky některých předních tanečnic se zaměřením na klasický perský tanec a folklórní styly, které režimu nevadí. Cesta mnoha výborných tanečnic však z pocitu nesvobody vedla ven z Íránu nejčastěji na Západ, kde se dál věnovaly výuce. Tak se dostal Perský neboli Íránský tanec ven.
Přesto je to stále forma tance málo známá a objevená. I když se traduje, že právě perský tanec byl kdysi inspirací pro gotické tance a ten zase pro balet, takže přeneseně je právě perský tanec předchůdcem baletu. Není pro to náhodou, že se nazývá "Balet orientu". Z povahy tance jsou jeho nejkrásnějším přínosem pohyby rukou a paží, které jsou propracované k dokonalosti a tanečnice se jimi doslova vyjadřuje, stejně jako rozličná gesta a výrazy, které komunikují s divákem a jsou nedílnou součástí tance. Krokové variace se drží narozdíl od baletu na zemi a tanečnice se vzletně pohybuje a dostává v prostoru do figur, které popírají zemskou přitažlivost.
Inspiraci najdeme v živlech, které se objevují od původního zoroastriánského náboženství, starobylého íránského náboženství, uctívající půdu, oheň, vítr a vodu. Těmito formami a metaforami se v tanci inspiruje tanečnice buď poměrně doslovně nebo volně. Tak jako v ostatních tanečních formách pak existuje klasický perský tanec, Qadžárský styl, moderní, lyrický, perský balet, dervišské víření, regionální kmenové styly včetně autentických kostýmů.
Různé kostýmy se také objevovaly podle historických období perské historie. Nejčastěji se tak setkáme s obrázkem tanečnice na Perských miniaturách z několika posledních století, ale tanečnice se objevují i na velmi starých nástěnných malbách paláců.
Po dlouhé době se opět Perský tanec dostává na výslunní a dostává se k němu širší okruh tanečnic a objevují jeho krásu, historii, kostýmy, bohatství a dává prožitek vlastního jemného i silného pocitu svobody, nespoutaného ženství a krásy. Jednou z jeho předností je, že vyjadřujete své pocity, uvolníte se a plujete na oblaku krásy a ladnosti, jemnosti a delikátnosti. Spojení s přírodou a vesmírem je přirozeností toho tance.
Máte-li tedy odvahu, pusťte se do objevování a prozkoumávání tohoto tance. Přinese vám nejen poetickou krásu světa, ale také je vášnivě prožitým pohybem ve spojení s přírodou, v kterém snadno projevíte svou přirozenou individualitu neboť nakonec každá tanečnice je originálem a vnese do perského tance vlastní osobitost. Součástí jsou krásné kostýmy, v různých střizích a podobách, které dokreslují tanec či rekvizity. Láska k perskému tanci je pak celoživotní záležitostí
Mgr.Tereza Šírín Štojdlová - Perskému tanci se věnuji intenzivně od roku 2006 po setkání s íránským tanečním mistrem Sasharem Zarifem, Renou Milgrom a dalšími předními zahraničními tanečnicemi z Íránu nebo předních perských baletních souborů
.
Pokud jste to dočetly až sem, gratuluji k vášni pro Perský tanec, která je u vás přirozená a Těším se na vás ve studiu na lekcích!
